Opozice, jako osina v zadku?

Nedávno mi jeden kolega prozradil vlastní, smutnou, politickou zkušenost. Řekl "Petře, opozice je pro koalici většinou to samé, jako pro člověka osina v zadku". Musím říct, že na tom něco bude. Má pravdu. A pro Mníšek dnešní doby to začíná platit dvojnásob.

Minulé období bylo plné sporů. Opozice bojovala férovými i neférovými prostředky. Vznikaly články, časopisy, weby. Padalo jedno trestní oznámení za druhým. Náměstí, tělocvična, pavilon, škola... . Boj byl tuhý, jiskry lítaly. Kolovaly fámy o zadlužení města, o gigantických škodách. 400 miliónů, pak 40 miliónů. Dneska 7 miliónů. Čas má na "zadlužení" zřejmě blahodárný vliv. Stejně tak na trestní oznámení. Policie všechny odložila jako nedůvodné. 

Každá koalice potřebuje svoji "osinu v zadku". Ať se jí to líbí nebo nelíbí. Ale pokud jedinou reakcí na korektní, fakty podložený a věcný článek opozice je dopis člena Rady centrále STANu, aby neprodleně zasáhli a zarazili naši nevhodnou publikační činnost, nebo stížnost dcery člena Rady tamtéž, že některé námi zveřejňované informace by přece neměly být až tak veřejné, pak není něco v pořádku. Že by "otevřená" radnice řešila věci za zavřenými dveřmi? Že by otevřenosti bylo je PR? 

Na rozdíl od paní starostky nemám radost z odchodu tolika úředníků a zaměstnanců úřadu. Jejich práce jsem si vážil. Někteří nastoupili za pana Jiroty, někteří za paní Merunkové, někteří za mne, někteří za paní Davis. Ano, i tací chtějí končit. Ne s každým jsem dobře vycházel, ale odváděli solidní a profesionální kus práce, bez ohledu na to, kdo zrovna na radnici seděl. Každé nové vedení podrželi. Podrželi paní Merunkovou, podrželi mě a podrželi současnou starostku. Je velkou škodou, že si jejich důvěru získat nedokázala. Přitom to nebylo složité. Možná by pak nemusela mít plný stůl nevyřízené korespondence.

Petr Digrin